Nádherný kůň

Máte doma nějaké domácí zvířátko, které milujete? Já ano. Mám dva krásné koně. Celý život jsem snila o tom, že budu mít konečně vysněného koně. Jako dítě jsem vyrůstala na statku, ale věřte nebo ne, měli jsme tam plno zvířat. A věřte nebo ne, kůň tam nebyl. Vůbec jsme neměli koně, i když jsme měli velkou prázdnou stáji. Vůbec jsem nerozuměla tomu, proč máme tolik zvířat, a ne zrovna koně. Protože moje maminka vždycky taky milovala koně. Maminka mi říkala, že když byla malá, tak měla dva malá malé poníky. A já musím říct, že jsem si myslela, že bude chtít mít koně i nyní. Jenomže jsem se bohužel škaredě spletla. Maminka koně už nechtěla. Dlouho jsem po tom pátrala, proč moje maminka takhle krásná velká a důstojná zvířata nechce.

Pes je prima společník.

A až později jsem se dozvěděla, že právě na koni si maminka zlomila nohu. Taky musím zmínit, že moje maminka by byla asi dobrá žokejka. Proto jak si zlomila nohu, tak nemohla jezdit na soutěže a byla z toho velmi nešťastná a všechno dávala za vinu právě koním. A právě jak spadla z koně, tak díky zlomené noze už nemohla skoro nic dělat.

Máme i kočičku.

Neměla zájem pak už ani o koně pečovat. Její zlomená noha byla opravdu vážná. Byla na třech operacích. Moje máma se zařekla, že na ta krásná zvířata už nikdy nesedne a nechce je nikdy vidět. Nicméně jsem ale na mamince viděla, že někde v hloubi duše ty koně miluje. A tak jsem se domluvila s tatínkem, že mamince uděláme překvapení. Vzali jsme maminku do stájí koní ve vzdáleném městě a moje maminka byla opravdu ráda, když uviděla koně. Musím říct, že takovou jiskru v jejich očích jsem už dlouho neviděla. Vůbec jsem nedokázala pochopit, jak takové zvíře dokáže člověku udělat radost a zahřát u srdce. Kůň je velmi citlivé zvíře, ale zároveň i hodně silné s krásným charakterem. Máte taky rádi koně? Nebo máte radši malá zvířata?